Konkrétní opatření pro předcházení a potírání zkreslování Holocaustu

Cíle:

• Podnítit diskusi o faktorech, které přispívají k šíření zkreslených informací o holocaustu, a o faktorech, které přispívají k jejich potírání.
• Zamyslet se nad možnostmi partnerství a spolupráce v boji proti zkreslování holocaustu

Počet účastníků: 5–30 osob
Trvání: 90 minut

Popis aktivity:

1. Účastníci jsou vyzváni, aby se zamysleli nad některými aspekty, které přispívají ke zvyšování podílu mladých lidí na zkreslování holocaustu. Každý účastník obdrží přibližně pět kartiček nebo lepicích papírků a je požádán, aby uprostřed nakreslil čáru a rozdělil papírek na dvě části. Na levou stranu každé poznámky by měli napsat jeden prvek, který vede mladé lidi ke zkreslování holocaustu (viz tabulka níže). Pravá strana by měla zůstat prázdná.

2. Pro objasnění úkolu účastníkům může lektor uvést několik příkladů faktorů, jako jsou: zájem o získání „lajků“ na sociálních sítích, tlak vrstevníků, neznalost atd. Účastníci jsou instruováni, aby přemýšleli o různých důvodech souvisejících se sociálním kontextem, osobními vlastnostmi, kompetencemi, motivací atd., které mladé lidi vedou ke zkreslování holocaustu. Na každou poznámku by měli napsat pouze jeden důvod a použít tolik poznámek, kolik potřebují.
3. Pro objasnění úkolu účastníkům může lektor uvést několik příkladů faktorů, jako jsou: zájem o získání „lajků“ na sociálních sítích, tlak vrstevníků, neznalost atd. Účastníci jsou instruováni, aby přemýšleli o různých důvodech souvisejících se sociálním kontextem, osobními vlastnostmi, kompetencemi, motivací atd., které mladé lidi vedou ke zkreslování holocaustu. Na každou poznámku by měli napsat pouze jeden důvod a použít tolik poznámek, kolik potřebují. Například zájmu o sbírání lajků na sociálních sítích by se dalo čelit zvýšením sebeúcty, úctou k lidské důstojnosti apod.; důvodu, jako je víra v konspirační teorie naučené od rodičů, by se dalo čelit konkrétními vzdělávacími aktivitami, návštěvou archivů, muzeí apod.
4. Každý účastník přečte své poznámky – co přispívá k šíření zkreslování holocaustu a jakými způsoby lze zkreslování čelit.
5. Lektor nebo dobrovolný účastník napíše na tabuli nebo do sdíleného dokumentu seznam všech věcí uvedených na pravé straně poznámek, faktorů/kompetencí/činů, které mohou zamezit šíření zkreslování holocaustu.
6. Účastníci se zapojí do debriefingové diskuse založené na následujících otázkách:
   • Byla pro vás výzva přijít s řešením některých problémů, které identifikovali ostatní účastníci? Uveďte příklad?
   • Překvapilo vás množství faktorů, které přispívají ke zkreslování holocaustu a které skupina uvedla? Proč?
   • Našla se nějaká „řešení“, která vás zaujala / byla užitečná v tom, co kolegové navrhli? Uveďte příklad?
7. Lektor v závěru této části zdůrazňuje, že ke zkreslování holocaustu přispívá mnoho faktorů, od nedostatku znalostí a kritického chápání až po potřebu sounáležitosti, tlak vrstevníků, nedemokratické hodnoty, lhostejnost atd. Z tohoto důvodu mladí lidé potřebují ucelený soubor dovedností, které jim umožní pochopit, co zkreslování holocaustu znamená, proč by do zkreslování neměli být zapojeni, jak zkreslování rozpoznat, kdy se u jiných lidí zkreslování holocaustu projevuje a jak případně přispět k jeho potírání.
8. 8. Účastníci jsou vyzváni, aby se rozdělili do čtyř až pětičlenných skupin a na základě seznamu kompetencí/činností uvedených na tabuli (které byly napsány na pravé straně poznámek) se zamysleli nad konkrétním kontextem, v němž vyučují, a diskutovali o tom, co může usnadnit výuku a rozvinout jejich kompetence při práci s těmito tématy. Mohou si například zjistit obsah učebních osnov pro předměty, jako je dějepis, literatura, výtvarná výchova, občanská výchova atd. Dále mohou diskutovat o mimoškolních aktivitách, které mohou/musí ve své škole dělat, o státních svátcích a dalších událostech, které mohou usnadnit řešení problematiky vzdělávání o holocaustu a jeho zkreslování, o národních nebo mezinárodních partnerstvích své školy atd.
9. Každá skupina představí závěry svých diskusí a lektor zapojí účastníky do diskuse, pokládá přitom následující otázky:
   • Setkali jste se s kompetencemi/činnostmi, u kterých byly omezené možnosti, jak se jimi při práci se studenty zabývat? Uveďte příklad?
   • Myslíte si, že zaměřením se na všechny zde uvedené faktory můžete významně přispět k boji proti zkreslování holocaustu? Pokud ne, co je podle vás zapotřebí v oblasti vzdělávání ještě udělat, aby se tento problém vyřešil?
   • Se kterými subjekty můžete spolupracovat na místní, národní a mezinárodní úrovni, aby byla problematika zkreslování holocaustu lépe řešena?
10. Lektor na závěr konstatuje, že důsledky zkreslování holocaustu jsou široké a složité, ale stejně tak jsou široké i možnosti, jak se jimi zabývat a jak jim čelit, pokud jsme odhodláni posílit postavení mladých lidí tak, aby se stali aktivními občany, kteří si váží pravdy, respektují lidskou důstojnost a chápou význam svého vlastního přínosu k rozvoji demokratické společnosti.