Skip to content

Kritická analýza zkreslování Holocaustu

Cíle:

  • Zvýšit povědomí o míře zkreslování holocaustu přítomného na sociálních sítích
  • Zapojit účastníky do kritické analýzy projevů zkreslování holocaustu
  • Zapojit účastníky do kritické analýzy projevů zkreslování holocaustu
Počet účastníků: 5–30 osob
Trvání: 90 minut

Popis aktivity:

  1. Lektor prezentuje níže uvedené statistické údaje ze zprávy1 OSN a UNESCO Historie v ohrožení 1 a položí účastníkům následující otázky
    • Je něco, co vás na těchto statistikách překvapuje? Proč?
    • Jaké platformy používají vaši studenti / účastníci vašich vzdělávacích aktivit?
    • Setkáváte se při běžném používání sociálních médií se zkreslováním holocaustu? Pokud ano, uveďte příklad:
    • Kdo holocaust zkresluje?
    • Jak na to reagují ostatní?
    • Nahlásil(a) jste to někdy? Pokud ano, jaká byla reakce sociální sítě?

Podle zprávy OSN a UNESCO zveřejněné v roce 2022:

  • Téměř pětina (19 %) veškerého veřejného obsahu na Twitteru zaměřeného na holocaust tuto historickou událost popírala nebo zkreslovala.
  • Sedmnáct procent veřejného obsahu na TikToku týkajícího se holocaustu popíralo nebo zkreslovalo holocaust.
  • Osm procent veřejného obsahu týkajícího se holocaustu na Facebooku bylo popíráním nebo zkreslováním holocaustu.
  • Tři procenta materiálů zveřejněných na Instagramu, které pojednávaly o holocaustu, historii popírala nebo zkreslovala.
  • Téměř padesát procent veškerého obsahu týkajícího se holocaustu na Telegramu bylo popíráním nebo zkreslováním holocaustu.
  1. Účastníci mají za úkol pracovat ve skupinách po 4–5 lidech a analyzovat jeden z případů zkreslování holocaustu. Každá skupina by měla dostat jiný příklad z přílohy 2. Při analýze budou vycházet z následujících otázek:
    • Věděli jste, že tato forma zkreslování holocaustu existuje
    • Jaké faktory (osobní, společenské, technologické) podle vás přispívají k šíření této formy zkreslování holocaustu
    • Proč si myslíte, že někteří lidé používají tuto formu zkreslování holocaustu? Myslíte si, že si uvědomují její negativní dopad
    • Co podle vás může přimět lidi, aby takové rétorice uvěřili a setrvali v tomto přesvědčení
    • Jaké kompetence3 (z hlediska znalostí, kritického porozumění, dovedností, postojů a hodnot) mohou postrádat a být v důsledku toho náchylní k přesvědčení touto rétorikou
  2. Skupiny jsou vyzvány, aby stručně prezentovaly závěry své diskuse v plénu. Zároveň jsou požádány, aby neopakovaly to, co již bylo řečeno předchozími prezentujícími, ale doplnily to, co chybělo, nebo vyjádřily své odlišné postřehy.
  3. Lektor vede závěrečnou diskusi založenou na následujících otázkách:
    • Které aspekty probírané v této aktivitě vás překvapily a přiměly k zamyšlení? Proč??
    • Jakou roli může podle vás hrát občanská společnost v prevenci a potírání projevů zkreslování holocaustu?
  4. Na závěr lektor informuje účastníky, že v dalších částech kurzu budou mít více příležitostí diskutovat také o dopadu zkreslování holocaustu a o kompetencích potřebných k jeho potírání, včetně pedagogického přístupu zaměřeného na rozvoj kompetencí účastníků pro demokratickou kulturu.

 

1 „History under Attack: Holocaust Denial and Distortion on Social media“ (Historie v ohrožení: Popírání a zkreslování holocaustu na sociálních sítích), zpráva vydaná OSN a UNESCO roku 2022.

2 Navrhované příklady jsou uvedeny v příloze 1. Výběr příkladů je třeba pečlivě zvážit, aby byly relevantní ve vztahu ke konkrétnímu kontextu, v němž účastníci žijí a pracují. 

3 Školitel může účastníkům umožnit, aby se odvolávali na jakýkoli rámec kompetencí, který pravidelně používají, nebo jim nabídnout referenční rámec kompetencí, který by tento proces provázel, například domény globálního občanského vzdělávání UNESCO; model kompetencí pro demokratickou kulturu; klíčové kompetence pro celoživotní učení atd..

Materiály

Plán výuky

Osnova školení

Čtení

Příloha – Případové studie

Zobrazit nyní