Případové Studie
- Používání žluté hvězdy při protestech souvisejících s pandemií COVID-19
V době, kdy několik zemí během pandemie zavedlo restriktivní opatření proti šíření viru COVID-19 s cílem motivovat lidi k očkování a zabránit budoucímu nárůstu viru, obvinili protestující občané vlády z vytváření nových „tříd“ občanů, a to „očkovaných“ a „neočkovaných“, a přirovnali tato opatření k segregační a genocidní politice nacistického režimu a jeho kolaborantů. V několika zemích si protestující občané vytvořili upravené verze žluté hvězdy, kterou nacisté a jejich spolupracovníci nutili nosit Židy v celé Evropě, a přidali na ně nápis „Bez vakcíny“ nebo „Neočkován“. Někteří protestující občané si navíc vytvořili nápisy, které přirovnávaly karanténu ke koncentračním táborům, a srovnávali se se známými oběťmi holocaustu, jako je Anna Franková.
„Lidé přirovnávají současné události k holocaustu, aby tím přitáhli pozornost ke svým problémům, které nemají s historií holocaustu nic společného,“ říká Dr. Juliane Wetzelová. Podobná přirovnání tuto historii bagatelizují a urážejí oběti, protože „požadavky na očkování se nelze přirovnávat ke zkušenostem a realitě pronásledovaných Židů v nacistickém Německu nebo během holocaustu. Takové projevy jsou znakem nedostatku empatie vůči obětem holocaustu nebo neschopnosti vnímat Židy jako oběti“. Cílem očkování bylo zachránit životy, zatímco cílem holocaustu bylo životy zničit. Podobné projevy navíc přiživují antisemitské stereotypy. Projevy tohoto charakteru jsou naprosto nepřípustné: jsou škodlivé.
Organizace Yad Vashem vydala prohlášení, v němž vyzývá lidi, aby podobná zavádějící a urážlivá přirovnání nepoužívali, protože zlehčují spáchaná zvěrstva a znevažují památku obětí a přeživších.
- “Holocaust na vašem talíři”
V roce 2003 uspořádala organizace PETA (People for the Ethical Treatment of Animals – Lidé pro etické zacházení se zvířaty) výstavu nazvanou „Holocaust na vašem talíři“, na níž byly přirovnávány obrazy holocaustu s obrazy továrního chovu, například obrazy dětí za ostnatým drátem s obrazy prasat za mřížemi; vyhublých lidí s vyhublými zvířaty; lidí namačkaných na lůžkách s kuřaty v klecích. Cílem výstavy bylo zvýšit povědomí o nelidském zacházení se zvířaty v průmyslových chovech.
Abraham Foxman, národní ředitel Ligy proti hanobení a člověk, který přežil holocaust, řekl, že ačkoli je třeba se proti týrání zvířat postavit, „snaha organizace PETA srovnávat úmyslné systematické vyvražďování milionů Židů s otázkou práv zvířat je odporná“. Nejvyšší německý soud výstavu zakázal s tím, že by „osud obětí holocaustu vypadal banálně a bezvýznamně“.”
- Zesměšňování holocaustu
‘Humor’ a zesměšňování holocaustu jsou zneužívány k šíření zkreslených informací o holocaustu na sociálních sítích, ve školách a dalších prostředích. Důvody, které motivují lidi k šíření této formy zkreslování holocaustu, mohou být různé: snaha o přijetí a legitimitu mezi širší veřejností, propagace rasistické a bělošské ideologie, nábor a radikalizace nových členů a používání sdíleného, skrytého jazyka a signálů k posílení pocitu skupinové identity.3
Podobné projevy se objevují i v uměleckých kruzích. Například v roce 2015 byla v estonském Muzeu umění v Tartu uspořádána výstava věnovaná „připomínání“ holocaustu různými způsoby, mimo jiné i „prizmatem humoru“. Výstavu propagoval plakát připomínající fotografii pořízenou po osvobození Osvětimi, jen s tím rozdílem, že „židovští vězni“ na ní vypadali dobře živení a oblečení a hrozivě se šklebili do kamery. Jeden z filmů prezentovaných na této výstavě zachycoval nahé herce, kteří si hráli na honěnou v prostoru, který měl představovat plynovou komoru. Na výstavě byl také obraz, na kterém byl proslulý nápis na kopci v Hollywoodu nahrazen nápisem „Holocaust“. Celá akce nebyla ničím jiným než ostudnou parodií na osud milionů Židů zavražděných v táborech smrti. Výstava nahrávala konspiračním teoriím. Výstava vyvolala pobouření v Estonsku i za jeho hranicemi, proto byla nakonec zrušena.
O holocaustu lze přesto mluvit s humorem, aniž bychom se mu vysmívali. Příkladem může být film La Vita e Bella nebo kniha Maus od Arta Spiegelmana..
- Dejudaizace holocaustu
Holocaust bylo systematické vyvražďování evropských Židů nacistickým Německem a jeho kolaboranty. Ačkoli je tento fakt prokázaný, přesto se objevují snahy ignorovat systematický aspekt vyvražďování nebo přehlížení skutečnosti, že hlavním terčem byli Židé, a to pouze z toho důvodu, že byli Židé. Příklad: V mnoha zemích se na pamětních deskách na místech masových poprav Židů neuvádí, že lidé, kteří tam zemřeli, byli Židé, a hovoří se o nich obecnějšími výrazy, jako jsou mírumilovní občané nebo nevinní lidé; v projevech světových vůdců při vzpomínkových akcích věnovaných holocaustu se někdy Židé jako hlavní oběti holocaustu vůbec neuvádějí.
Nacisté a jejich kolaboranti pronásledovali a zavraždili miliony dalších nevinných civilistů, ale likvidace Židů byla pro nacistickou politiku klíčová. Židovská identita byla ve skutečnosti důvodem, proč pachatelé tato zvěrstva páchali.
- Glorifikace romské genocidy
V mnoha zemích lidé nacisty a jejich kolaboranty za jejich činy proti Romům velebí, podněcují je a odkazují na ně i v současnosti. Komentáře typu „škoda, že je [Hitler] neuklidil“ nebo „Romové si zasloužili být posláni do koncentračních táborů, protože jsou líní a zloději, neplatí elektřinu a žijí na úkor státu“ se objevily v různých zemích a byly zveřejněny ve studii z roku 2022.4
Glorifikace genocidy Romů někdy působí jako humor. Příkladem může být prohlášení komika Jimmyho Carra, který pronesl: „Když lidé mluví o holocaustu, mluví o tragédii a hrůze, kdy nacistická válečná mašinérie připravila o život 6 milionů Židů. Ale nikdy nezmíní tisíce Romů, kteří byli nacisty zabiti. (…) Nikdo o tom nechce mluvit, protože nikdo nechce mluvit o pozitivech.“ Když byl komikovi položen dotaz, zda svého prohlášení lituje, komik mlčel.
- Záměrné zkreslování holocaustu na Wikipedii
V roce 2023 autoři Jan Grabowski, historik z Ottawské univerzity, a Shira Kleinová z Chapmanovy univerzity publikovali článek, který odhaluje systematické a záměrné zkreslování historie holocaustu na anglicky psané Wikipedii, největší světové encyklopedii.5 Jejich výzkum odhalil, že úpravy na stránkách Wikipedie věnovaných dějinám holocaustu bagatelizují polský antisemitismus, zveličují roli Poláků při záchraně Židů a mimo jiné naznačují, že většina Židů podporovala komunismus a spolčovala se s komunisty proti Polákům.
Výzkumníci zjistili, že editoři serveru Wikipedia se rozhodli používat nespolehlivé zdroje informací a citovat spíše nevýznamné historiky namísto toho, aby citovali výzkumy významných historiků. Příkladem jsou pokusy prezentovat práce Ewy Kurek jako spolehlivý zdroj – jedná se o polskou spisovatelku, která byla obviněna z antisemitismu. Kurek předkládá nepodložená tvrzení, například že se Židům v nacistických ghettech žilo dobře. Bagatelizuje také počet židovských obětí. Dalším příkladem je text na Wikipedii, který uvádí, že „mnoho polských pohanů ukrylo statisíce svých židovských sousedů“. Na vysvětlenou, že toto tvrzení je přehnané, Grabowski píše: „Vzhledem k tomu, že válku a okupaci na polském území nepřežilo více než 30 000 (z více než 3 milionů) polských Židů a že mnozí z nich přežili bez polské pomoci, je nesmyslné tvrdit, že statisíce Židů našly útočiště v polských domech.“
- Zkreslování holocaustu politiky
Politické strany v řadě zemí a států využívají popírání a zkreslování holocaustu jako součást svých politických kampaní. Snaží se relativizovat nebo popřít národní odpovědnost za zločiny spáchané během holocaustu. Ačkoliv tato prohlášení nepopírají holocaust v Evropě ani odpovědnost nacistického Německa, záměrně popírají zapojení místních obyvatel a roli vlád, které s nacistickým Německem spolupracovaly nebo se k němu připojily. Byly popírány konkrétní případy, například účast občanů jednotlivých zemí na zabíjení židovských dětí, žen a mužů.
Počty obětí jsou politiky také často bagatelizovány. Vyskytují se i případy, kdy politici nebo politická uskupení, kteří chtějí tuto kapitolu národních dějin zkreslit, zpochybňují velikost a podstatu koncentračních táborů, které byly zřizovány nebo spravovány jednotlivými státními režimy. Politické narativy záměrně zastírají skutečnou funkci táborů jako míst, kde se zabíjelo, a tvrdí, že tábory fungovaly pouze jako pracovní nebo internační.
1 Globální kampaň Chraňme fakta (Protect the Facts)
2 History under Attack: Holocaust Denial and Distortion on Social media“ (2022), (Historie v ohrožení: Popírání a zkreslování holocaustu na sociálních sítích), OSN a UNESCO, str. 45
4 Romský holocaust / romská genocida v jihovýchodní Evropě – mezi zapomněním, uznáním a zkreslením, kterou vydal Osvětimský institut pro prevenci genocidy a masových zvěrstev a Romský program při Centru pro zdraví a lidská práva Françoise-Xaviera Bagnouda na Harvardově univerzitě