Porozumění Významu Zkreslování Holocaustu

Cíle:

• Seznámit účastníky s významem zkreslování holocaustu a jeho konkrétními projevy;
• Zvýšit povědomí účastníků o definici popírání a zkreslování holocaustu podle IHRA

Popis aktivity

1. Lektor vyzve účastníky, aby se podívali na následující 12 minutové video.
   
   Během sledování videa by si účastníci měli dělat poznámky. Lektor účastníky vyzve, aby si zapsali:

   (a) co je překvapilo
   (b) co bylo zajímavé
   (c) co považují za mimořádně důležité
   (d) čemu nerozuměli nebo
   (e) co by potřebovali objasnit atd.

2. Poté lektor moderuje diskusi k danému videu a vyzve účastníky, aby se s ostatními podělili o své postřehy a komentáře. Hlavním cílem této aktivity je shromáždit postřehy jednotlivých účastníků. Účastníci by se neměli pouštět do složité diskuse. Pokud účastníci položí komplikovanější dotazy, lektor je ujistí, že na ně přijde řada později, v rámci dalších aktivit. Lektor může vytvořit tzv. „úložiště nápadů a myšlenek“: v momentě, kdy účastníci nadnesou důležitá témata, která nelze v danou chvíli probírat (narušilo by to průběh semináře), lze je dočasně „uložit“ zapsáním na flipchart nebo tabuli a věnovat se jim později.
3. Lektor se účastníků zeptá, zda si na videu všimli vysvětlení rozdílu mezi popíráním a zkreslováním holocaustu. Poté lektor účastníkům ukáže níže uvedenou tabulku. Definice z tabulky následně kontrastuje s úvahami účastníků.

4. Lektor účastníkům oznámí, že zhlédnou krátký úryvek ze svědectví člověka, který holocaust přežil. Lektor má na výběr jedno ze dvou dvouminutových videí níže, případně se nabízí jiné krátké video, ve kterém přeživší nebo potomek přeživšího holocaustu hovoří o tom, jak na něj/ni popírání/zkreslování holocaustu působí.
   • Úryvek ze svědectví Lajose Csériho
   • Úryvek ze svědectví Pauly Burgerové
5. Při přehrávání videozáznamů, ve kterých figurují přeživší holocaustu či jejich příbuzní, je důležité, aby osoby, které ve videu podávají své svědectví, byly účastníkům stručně představeny, a to i v případě (nebo zejména v případě), kdy video obsahuje jen menší část jejich svědectví. Je to proto, abychom si připomněli a uctili památku těchto přeživších a zároveň účastníkům přiblížili události z jejich života. Tím se vyhneme používání svědectví bez náležité kontextualizace. Níže jsou uvedeny krátké životopisy osob hovořících na videozáznamech:
   • Lajos Cséri (1928–2020) se narodil v maďarském městě Hajdúböszörmény. Jeho rodné jméno bylo Lajos Klein. V 16 letech se musel přestěhovat do městského ghetta, odkud byl poté deportován do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Odtud byl postupně převezen do několika dalších táborů: Dachau, Kaufering a München-Allach. V roce 1945, po osvobození München-Allachu, se vrátil domů do Maďarska a dozvěděl se, že celá jeho rodina (matka, otec, sourozenci, prarodiče) byla zavražděna. Po válce se Lajos zapsal na maďarskou Akademii umění a stal se sochařem.
   • Paula Burgerová (1934–2019) se narodila v menším městě na území dnešního Běloruska. Když jí bylo sedm let, byla spolu s rodinou odvezena do ghetta Novogrodek, ale jejímu otci se podařilo uprchnout. Její matka byla zabita poté, co odmítla poskytnout jakékoli informace o svém uprchlém manželovi. S pomocí partyzánské skupiny Bielski se otci podařilo Paulu a jejího bratra z ghetta dostat, ukryl je v prázdném sudu na vodu. U partyzánské skupiny pak zůstali po celou dobu války. Paula se přes její útlý věk aktivně zapojovala do ozbrojeného odboje a často svýma malýma rukama pomáhala balit výbušniny, jimiž skupina vykolejovala a ničila nacistické zásobovací vlaky. Pár let po válce se přestěhovala do Chicaga a nakonec se z ní stala úspěšná malířka.
6. Po zhlédnutí videa mezi sebou účastníci diskutují, pokládají si přitom následující otázky (první otázka může být položena lektorem ještě před zhlédnutím videa, při sledování videa se tak účastníci semináře již mohou soustředit na konkrétní informace):
   • Co vás ze svědectví pana Csériho a paní Burgerové nejvíce zaujalo?
   • Co nám svědectví pana Csériho a paní Burgerové přináší?
   • Jaký vliv má popírání holocaustu na tyto dva přeživší?
   • Myslíte, že zkreslování holocaustu ovlivnilo i pana Csériho nebo paní Burgerovou? Pokud ano, jak?
7. Lektor účastníkům sděluje, že v roce 2013 přijali členské země IHRA pracovní definici popírání a zkreslování holocaustu a v roce 2020 použilo Shromáždění OSN pracovní definici ve své Rezoluci A/76/L30. Účastníci obdrží kopii s touto definicí a dostanou pár minut na to, aby si ji přečetli a podtrhli si ty pasáže, které jim přijdou důležité.
8. Účastníci jsou následně vyzváni, aby vytvořili skupinky po 4–5 a společně po dobu 10–15 minut
   • probrali, co komu v definici připadá nejdůležitější,
   • sdíleli příklady konkrétních projevů zkreslování holocaustu ve vztahu k 5 typům zkreslování, které jsou v definici uvedené
9. Lektor dá následně skupinkám pár minut, aby si vzájemně povyprávěli o zásadních bodech jejich diskusí. Poté lektor facilituje diskusi postavenou na následujících otázkách
   • Překvapilo vás něco na příkladech, které vám během diskuse předložil váš kolega/kolegyně? Pokud ano, co vás překvapilo?
   • Do jaké míry si je, podle vašeho názoru, většina lidí vědoma významu a následků zkreslování holocaustu
   • Myslíte si, že většina odborníků ve vašem okolí dovede zkreslování holocaustu rozpoznat, když se s tímto jevem setká
   • Co jste si z této aktivity odnesl/odnesla? Jak vám to pomůže při vaší práci
10. Lektor aktivitu uzavře citováním litery zákona definující paragrafy spojené s popíráním holocaustu v EU, v Izraeli a v Ruské federaci. Některé soudy v USA a Velké Británii mají úředně zaprotokolováno, že se holocaust skutečně stal. Zkreslování holocaustu za účelem veřejného podněcování k násilí a nenávisti je navíc podle Rámcového rozhodnutí Rady 2008/913/SVV o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva nezákonné. Samotná legislativa však nemůže takto složitou záležitost vyřešit.