Zkreslování Holocaustu v širším kontextu dezinformací a netolerance

Cíle:

• Zamyslet se nad souvislostmi mezi zkreslováním holocaustu, fake news, nenávistnými projevy a protidemokratickou propagandou
• Rozvíjet u účastníků porozumění silného dopadu zkreslování holocaustu na společnost

Počet účastníků: 5–30 osob
Trvání: 75 minut

Popis aktivity:

1. Lektor informuje účastníky, že se v rámci této aktivity budou zamýšlet nad souvislostmi mezi zkreslováním holocaustu a dalšími projevy netolerance a neúcty k pravdě, jako jsou fake news, nenávistné projevy a protidemokratická propaganda.¹
2. Účastníci jsou přizváni k „tiché diskusi“. Uprostřed místnosti jsou připraveny čtyři stoly, mezi nimiž je dostatek prostoru, aby se účastníci mohli volně pohybovat. Na každém stole je velký list papíru (lze slepit dva listy flipchartu) a na každém z nich je jedna otázka:
   • Jak přispívá normalizace fake news k šíření zkreslených zpráv o holocaustu?
   • Jak se prolíná zkreslování holocaustu s nenávistnými projevy?
   • Jakým způsobem přispívá zkreslování holocaustu k protidemokratické propagandě?
   • Jaký vliv má šíření zkreslování holocaustu na pokrok směrem k udržitelným a inkluzivním společnostem?

3. Účastníci jsou vyzváni, aby se pohybovali mezi stoly a ke každé ze čtyř otázek napsali své úvahy. Účastníci mohou „diskutovat“ v tichosti tím, že se zapojí do textů napsaných ostatními účastníky: napsané texty mohou komentovat, odkazovat na ně, ale neměli by je mazat nebo přepisovat. Pokud s určitou poznámkou souhlasí, nebo nesouhlasí, mohou ji okomentovat. Během této aktivity není povoleno mluvit. Mohou začít u libovolného stolu a pokračovat kolem ostatních. Měli by opakovaně navštívit každý ze stolů a přečíst si, co mezitím napsali ostatní účastníci. Každý účastník může libovolně doplňovat jednotlivé tabulky. Na každém stole by mělo být k dispozici šest až sedm fixů/tužek. Na tento úkol je vyhrazeno 20–30 minut v závislosti na velikosti a zapojení skupiny. Pokud je tato aktivita prováděna online, lze tichou diskusi vyměnit za skutečnou diskusi tak, že účastníky rozdělíte do čtyř skupin a požádáte každou skupinu, aby se v oddělené online místnosti věnovala jedné z otázek. Tato aktivita může být také provedena asynchronním způsobem, a to tak, že se otázky zveřejní na fóru/Padletu/Miro desce a lektor požádá účastníky, aby napsali komentáře mezi dvěma online setkáními, která se konají v po sobě jdoucích dnech nebo týdnech. Poté se otázky proberou na společné schůzce.
4. Po uplynutí času nebo když lektor zjistí, že účastníkům došly nápady, vyzve účastníky, aby si během několika minut přečetli všechny komentáře, které dosud nečetli, a poté zapojí účastníky do diskuse založené na následujících otázkách:
   • Jak se vám „diskutovalo“ potichu?
   • Jak vám tato tichá diskuse pomohla pochopit souvislost mezi zkreslováním holocaustu a dalšími jevy přítomnými v naší společnosti?
   • Jak vám tato tichá diskuse pomohla pochopit dopad zkreslování holocaustu na naši společnost?
   • Koho zkreslování holocaustu nejvíce ovlivňuje? A jak?
   • Jak zkreslování holocaustu ovlivňuje studenty?
   • Jak zkreslování holocaustu narušuje důvěru, úctu k pravdě a poznání?
   • Co se vám na tiché diskusi nejvíce líbilo?
   • Kdo je podle vás zodpovědný za boj proti zkreslování holocaustu? Proč?
   • Jakou odpovědnost v boji proti zkreslování holocaustu máte vy?

5. Lektor na závěr poděkuje účastníkům za jejich aktivní zapojení a konstatuje, že zkreslování holocaustu má silný dopad na společnost, a to jak v konkrétních způsobech, jakými události holocaustu zkresluje, tak tím, že spolu s dalšími projevy přispívá k útoku na vědu a demokratickou diskusi:
   • Zkreslování holocaustu vytváří prostředí, které normalizuje nebo podněcuje nenávist, antisemitismus a porušování lidských práv.
   • Důsledky zkreslování informací o holocaustu pro lidská práva se dále prohlubují, protože v digitální éře se prudce zvýšilo množství, dostupnost a rychlost šíření nepravdivých a zavádějících informací, což činí mladé lidi obzvláště zranitelnými.
   • Omezení přístupu k pravdivým a přesným informacím o holocaustu podkopává schopnost utvářet si názor, chápat svět a rozhodovat se bez manipulace a propagandy.
   • Pedagogové by proto měli přispět k boji proti zkreslování holocaustu.

^{1 Viz zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu názoru a projevu, „Dezinformace a svoboda názoru a projevu“, 13. dubna 2021, dokument OSN. A/HRC/47/25.}