Skip to content

Pochopení zkreslování Holocaustu

Cíle:

  • Seznámit účastníky s významem zkreslování holocaustu a jeho konkrétními projevy
  • Zvýšit povědomí účastníků o definici popírání a zkreslování holocaustu podle IHRA

Počet účastníků: 5–30 osob

Trvání: 90 minut

Popis aktivity:

1. Lektor vyzve účastníky, aby se podívali na 12minutové video.

2. Během sledování videa by si účastníci měli dělat poznámky. Lektor účastníky vyzve, aby si zapsali: (a) co je překvapilo, (b) co bylo zajímavé, (c) co považují za relevantní pro jejich kontext, (d) čemu nerozuměli nebo (e) co by potřebovali objasnit atd. V případě potřeby lze účastníkům nabídnout návodnou šablonu, na které již budou uvedeny otázky, které jim během sledování videa pomohou lépe zachytit.

3. Poté lektor moderuje diskusi k danému videu a vyzve účastníky, aby se s ostatními podělili o své postřehy a komentáře. Hlavním cílem této aktivity je shromáždit postřehy jednotlivých účastníků. Účastníci by se neměli pouštět do složité diskuse. Pokud účastníci položí komplikovanější dotazy ohledně zkreslování holocaustu, lektor je ujistí, že na ně přijde řada později, v rámci dalších aktivit.

4. Lektor se účastníků zeptá, zda-li si na videu všimli vysvětlení rozdílu mezi popíráním a zkreslováním holocaustu. Poté jim ukáže níže uvedenou tabulku. Definice z tabulky následně kontrastuje s úvahami účastníků.

Popírání holocaustu je snaha o vymazání historické skutečnosti tvrzením, že k holocaustu nedošlo, nebo zpochybňováním hlavních mechanismů záměrnosti genocidy či vyvražďování židovského lidu 

Zkreslování holocaustu uznává určité aspekty holocaustu jako faktické, ale omlouvá, bagatelizuje, oslavuje nebo jinak glorifikuje holocaust jako pozitivní historickou událost, trivializuje nebo zkresluje holocaust různými způsoby a prostřednictvím různých médií

Pochopit a rozeznat zkreslování holocaustu může být obtížnější protože vyžaduje hlubší znalosti a kritické chápání holocaustu, antisemitismu a současných souvislostí

5. Lektor účastníkům oznámí, že zhlédnou krátký úryvek ze svědectví člověka, který holocaust přežil. Má na výběr jedno ze dvou níže uvedených 2minutových videí, případně může zvolit jiné krátké video, ve kterém přeživší nebo potomek přeživšího holocaustu hovoří o tom, jak na něj/ni popírání/zkreslování holocaustu působí.

Úryvek ze svědectví Lajose Csériho

Úryvek ze svědectví Pauly Burgerové

Při přehrávání videozáznamů, ve kterých figurují přeživší holocaustu či jejich příbuzní, je důležité, aby osoby, které ve videu podávají své svědectví, byly účastníkům stručně představeny, a to i v případě (nebo zejména v případě), kdy video obsahuje jen menší část jejich svědectví. Je to proto, abychom si připomněli a uctili památku těchto přeživších, a zároveň účastníkům přiblížili události z jejich života. Tím zajistíme, že svědectví nebude použito bez náležité kontextualizace. Níže jsou uvedeny krátké životopisy osob hovořících na videozáznamech:

Lajos Cséri (1928–2020), rodným jménem Lajos Klein, se narodil v maďarském městě Hajdúböszörmény. V 16 letech se musel přestěhovat do městského ghetta, odkud byl poté deportován do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Odtud byl postupně převezen do několika dalších táborů: Dachau, Kaufering a München-Allach. V roce 1945, po osvobození München-Allachu, se vrátil domů do Maďarska, kde zjistil, že celá jeho rodina (matka, otec, sourozenci, prarodiče) byla zavražděna. Po válce se Lajos zapsal na maďarskou Akademii umění a stal se sochařem.
Paula Burgerová (1934–2019) se narodila v menším městě na území dnešního Běloruska. Když jí bylo sedm let, byla spolu s rodinou odvezena do ghetta Novogrodek, ale jejímu otci se podařilo uprchnout. Její matka byla zabita poté, co odmítla poskytnout jakékoli informace o svém uprchlém manželovi. S pomocí partyzánské skupiny Bielski se otci podařilo Paulu a jejího bratra z ghetta dostat, ukryl je v prázdném sudu na vodu. U partyzánské skupiny pak zůstali po celou dobu války. Paula se přes svůj útlý věk aktivně zapojovala do ozbrojeného odboje a často svýma malýma rukama pomáhala balit výbušniny, jimiž skupina vykolejovala a ničila nacistické zásobovací vlaky. Pár let po válce se přestěhovala do Chicaga, kde se z ní stala úspěšná malířka.

6. Po zhlédnutí videa účastníci mezi sebou diskutují a pokládají si následující otázky (první otázka může být položena lektorem ještě před zhlédnutím videa, aby se účastníci během sledování mohli soustředit na konkrétní informace):

  • Co vás ze svědectví pana Csériho a paní Burgerové nejvíce zaujalo?
  • Co nám svědectví pana Csériho a paní Burgerové přináší?
  • Jaký vliv má popírání holocaustu na tyto dva přeživší?
  • Proč si myslíte, že ho/ji popírání a zkreslování holocaustu ovlivňuje?

7. Lektor účastníkům vysvětlí, že zkreslování holocaustu není nový fenomén a že nacisté, jejich spolupracovníci a spojenci se snažili svá zvěrstva různými způsoby zakrývat. Používali prolínající se strategie zkreslování a popírání s cílem skrýt nebo zlehčit závažnost svých činů. Lektor uvádí několik příkladů, jak se zkreslování během holocaustu projevovalo:(a) použitý jazyk, například termín „konečné řešení“ jako eufemismus pro vyhlazení; (b) fotografie, videa nebo zinscenované návštěvy, například návštěvy Mezinárodního výboru Červeného kříže v Terezíně, které líčily „normální“ život v ghettech a táborech; a (c) nucení vězňů táborů, aby psali dopisy svým rodinám, že je vše v pořádku atd. Tyto pokusy měly za cíl zamaskovat zločiny genocidy, zmírnit vinu pachatelů a zabránit tak jakémukoli odporu. Po válce zkreslování holocaustu pokračovalo v různých podobách. Lektor účastníkům pustí video, v němž přeživší holocaustu Ludwig Weiler odkazuje na projev maďarského primase (biskupa) Józsefa Mindszentyho.

8. Lektor upozorňuje na slova biskupa Mindszentyho v podání Ludwiga Weilera: „Nechápu všechen ten rozruch, který se vyvolává kolem toho, že bylo zabito tolik Židů. Vždyť byla válka, zahynulo mnoho Maďarů a mnoho občanů dalších národů. Možná bylo zabito o něco větší procento Židů, ale nejsem si vědom ničeho závažného,“ a vysvětluje, že jde o formu zkreslování holocaustu, která bagatelizuje systematické vyvražďování Židů v Evropě a minimalizuje počet obětí. Formy projevů zkreslování holocaustu se v průběhu let různily.
9. Účastníci jsou vyzváni, aby pracovali ve skupinách po 4–5 lidech a diskutovali o projevech zkreslování holocaustu, se kterými se setkali nebo o kterých četli/slyšeli. Každá skupina obdrží kopii pracovní definice popírání a zkreslování holocaustu (rozdaná kopie), kterou přijaly členské země IHRA v roce 2013 a která byla v roce 2020 zahrnuta do rezoluce Valného shromáždění OSN A/76/L.30. Účastníci jsou požádáni, aby si zapsali příklady projevů zkreslování holocaustu, o kterých diskutují, protože budou požádáni, aby se o ně během další aktivity podělili s ostatními.

Materiály

Plán výuky

Osnova školení