Skip to content

Zkreslování Holocaustu a Lidská Práva

Cíle:

  • Zapojit účastníky do úvah o dopadech zkreslování holocaustu na lidská práva
  • Podnítit diskusi a kritické myšlení o spojitostech mezi svobodou projevu a zkreslováním holocaustu
  • Nabídnout účastníkům pohled na problematiku zkreslování holocaustu v rámci přístupu založeného na hodnotách

Počet účastníků: 5–30 osob
Trvání: 90 minut

Popis aktivity:

1 část (45 minut)

1. Lektor informuje účastníky, že se v této části budou zamýšlet nad souvislostmi mezi zkreslováním holocaustu a porušováním lidských práv. Lektor účastníkům semináře vysvětlí, že systém mezinárodních lidských práv vznikl bezprostředně po druhé světové válce jako reakce na zločiny spáchané během holocaustu. Jedná se o soubor minimálních právních předpisů, které lidem umožňují žít důstojný život. Účastníci se seznámí s prvním článkem Všeobecné deklarace lidských práv (na obrazovce, flipchartu nebo na rozdaných materiálech).

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

2. Lektor se následně s účastníky podělí o hlavní hodnoty, na nichž je založen rámec lidských práv: rovnost, důstojnost, svoboda, respekt a spravedlnost. Účastníci jsou vyzváni, aby pracovali ve skupinách po 4–5 lidech a zamysleli se nad tím, jakým způsobem je zkreslování holocaustu v rozporu s těmito hodnotami, a to prostřednictvím odpovědí na otázky uvedené v příloze 1. V závislosti na odborných znalostech skupiny si účastníci mohou zvolit, zda budou diskutovat o všech hodnotách, nebo jen o některých z nich. Mohou se týkat konkrétních práv, jako jsou:

a. Svoboda od diskriminace;
b. Svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání;
c. Svobodu názoru a informací;
d. Právo na vzdělání;
e. Právo účastnit se kulturního života společnosti; atd.

3. Skupiny poté představí hlavní aspekty své diskuse. Pokud lektorovi připadá, že úvahy účastníků nezacházejí příliš do hloubky, může je vyzvat k hlubšímu zamyšlení. Příklad:
  • Pokud se účastníci zmíní o zkreslování holocaustu, které zasahuje do důstojnosti obětí a přeživších holocaustu, lze je požádat, aby se zamysleli nad tím, jak zkreslování holocaustu zasahuje do důstojnosti jiných lidí.
  • Pokud se účastníci zmíní o důsledcích zkreslování holocaustu na zapomínání minulosti, lze je požádat, aby se zamysleli nad dopadem zkreslování na demokracii, právní stát, vážení si pravdy a svědectví.
4. Po prezentacích skupin bude probíhat rozbor formou diskuse:

a. Vnesla vám tato aktivita do života nějaké nové perspektivy

b. Přináší tato aktivita hlavní poznatek, který si z ní odnášíte?

c.Jak můžeme optikou lidských práv lépe pochopit dopady zkreslování holocaustu?

2 část (45 minut)

5. Účastníci jsou informováni, že za účelem hlubší analýzy souvislosti mezi zkreslováním holocaustu a lidskými právy bude zaměření další části aktivity zúženo na jedno lidské právo, a to svobodu názoru a projevu. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na státní hranice.

6. Lektor vysvětluje, že svoboda projevu je sice lidským právem, ale zároveň upozorní, že Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že popírání holocaustu není Evropskou úmluvou o lidských právech chráněno. Zákony proti popírání holocaustu existují v Evropské unii, Izraeli a Ruské federaci. Některé soudy v USA a Velké Británii mají úředně zaprotokolováno, že se holocaust skutečně stal. V různých zemích navíc existují různé zákony a předpisy týkající se nenávistných projevů, což znamená, že svoboda projevu může být za určitých podmínek omezena. V souladu s hodnotami v oblasti lidských práv však lze svobodu projevu omezit pouze za účelem ochrany lidí před nenávistnými projevy a diskriminací. Například snaha některých zemí prosazovat specifické narativy (přehazovat svou odpovědnost za holocaust na jiné země nebo skupiny lidí) není ospravedlnitelným omezením. Ve skutečnosti se jedná o příklady zkreslování holocaustu, které omezováním legitimního historického výzkumu, veřejných diskusí a událostí porušují mezinárodní zásady pro svobodu projevu.
7. Následně lektor informuje účastníky, že si vyslechnou sérii výroků, které propojují svobodu projevu a názoru se zkreslováním holocaustu. Účastníci budou muset zaujmout postoj podle toho, zda budou s výrokem souhlasit, nebo nesouhlasit. Pokud budou souhlasit, měli by se přesunout na stranu místnosti, kde je umístěn nápis „Souhlasím“. Pokud nesouhlasí, měli by se přesunout na stranu místnosti, kde je umístěn nápis „Nesouhlasím“. Lektor může také mezi oběma stranami vytvořit kontinuum a umožnit účastníkům, aby se postavili doprostřed.

8. Lektor výroky jeden po druhém přečte. Každý výrok je přečten dvakrát a poté, co účastníci zaujmou svá místa, jsou vyzváni, aby se ke svému stanovisku vyjádřili. Lektor vyzve obě strany k vyjádření, oběma stranám dává střídavě prostor. Po vyslechnutí názorů ostatních mohou účastníci změnit svůj postoj (pokud je argumenty, které slyší od druhé strany, přimějí svůj názor změnit). Pokud někdo změní svůj postoj, lektor ho vyzve, aby se vyjádřil, co ho přimělo změnit názor. V online prostředí lze vyjádření souhlasu/nesouhlasu nahradit nástroji, jako jsou ankety, nástroje Menti, Miro, nebo dokonce tabulkami v excelu, v nichž účastníci přesouvají svá jména do jednotlivých buněk.

9. Níže uvedená tvrzení mají podnítit zamyšlení nad souvislostí mezi zkreslováním holocaustu a lidskými právy. Vyzdvihují důležitost vyjadřování nesouhlasu s respektem a kladou důraz na sílu argumentace. Na začátku aktivity není třeba zacházet do velkých podrobností, protože mnoho bodů by mělo vyplynout v průběhu diskuse. Prohlášení jsou využívána pro pedagogické účely s cílem podnítit úvahy a diskuse a představit účastníkům různé úhly pohledu; nepředstavují stanoviska organizací, které tento seminář podporují. Prohlášení jsou následující:
  • Omezování svobody projevu a názorů nepomůže bojovat proti zkreslování holocaustu, pouze si lidi znepřátelí
  • Proti zkreslování holocaustu lze bojovat předkládáním přesných a zdokumentovaných faktů o holocaustu
  • Zkreslování holocaustu je neuctivé, ale není škodlivé
  • Zkreslování holocaustu je v rozporu s právem na informace
10. Po prodiskutování všech výroků vyzve lektor účastníky ke shrnující diskusi, která bude vycházet z následujících otázek:

a. Překvapila vás míra souhlasu/nesouhlasu s výroky? Pokud ano, jak?

b. Pokud jste během diskuse změnili svůj postoj, co vás k tomu vedlo?

c. Co podle vašich zkušeností obvykle přiměje lidi, aby změnili svůj názor na dané téma?

d. Jak může kultura úcty k lidské důstojnosti přispět ke snížení projevů zkreslování holocaustu?

11. Lektor na závěr vyzve účastníky k dalšímu zamyšlení nad diskutovanými tématy a nad způsobem, jakým může konstruktivní nesouhlas podnítit další bádání a otevřít cestu k přijetí konkrétních opatření k prevenci a potírání zkreslování holocaustu (stejně jako dalších projevů nenávistných projevů, předsudků a diskriminace). Pokud jde o nenávistné projevy, existují jistá hlediska, která lze regulovat, ale prioritou by vždy mělo být zvyšování povědomí a vzdělávání veřejnosti o těchto hlediscích.

1 Výroky jsou použity pro pedagogické účely, aby podnítily reflexi, diskusi a konfrontovaly účastníky s různými názory, nepředstavují stanoviska organizací, které toto školení podporují.

K tomuto tématu

Zobrazit všechny
Lekce 2

Zkreslování Holocaustu a antisemitismus

Další zdroje

Cílová skupina

Téma

Počet účastníků:

Průměrná délka lekce:

Zobrazit všechny lekce k tomuto tématu