Zkreslování Holocaustu a lidská práva

Cíle:

• Zapojit účastníky do úvah o dopadech zkreslování holocaustu na lidská práva
• Podnítit diskusi a kritické myšlení o spojitostech mezi svobodou projevu a zkreslováním holocaustu
• Nabídnout účastníkům pohled na problematiku zkreslování holocaustu prostřednictvím hodnot lidských práv

1. část (45 minut)

1. Lektor informuje účastníky, že se v této části budou zamýšlet nad souvislostmi mezi zkreslováním holocaustu a porušováním lidských práv. Lektor účastníkům semináře vysvětlí, že systém mezinárodních lidských práv vznikl bezprostředně po druhé světové válce jako reakce na zločiny spáchané během holocaustu. Jedná se o soubor minimálních právních předpisů, které lidem umožňují žít důstojný život. Účastníci se seznámí s prvním článkem Všeobecné deklarace lidských práv (na obrazovce, flipchartu nebo na rozdaných materiálech).

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

2. Lektor se následně s účastníky podělí o hlavní hodnoty, na nichž je založen rámec lidských práv: rovnost, důstojnost, svoboda, úcta a spravedlnost. Účastníci jsou vyzváni, aby pracovali ve skupinách po 4–5 lidech a zamysleli se nad tím, jakým způsobem je zkreslování holocaustu v rozporu s těmito hodnotami. Mohou odkazovat na konkrétní práva, jako jsou:
   • právo na ochranu proti diskriminaci
   • svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání
   • svoboda přesvědčení a projevu, svoboda přijímat a rozšiřovat informace
   • právo na vzdělání
   • právo účastnit se kulturního života obce atd

3. Skupiny poté představí hlavní aspekty své diskuse. Lektor může doplnit některé poznatky, pokud se jimi účastníci již nezabývali, jako např.:
   • Státem řízené zkreslování holocaustu oslabuje kvalitu demokratického dialogu, akademické svobody, vzdělávání a svobody projevu. Zkreslování holocaustu může také snížit naše chápání historie a hodnotu pravdy a důkazů ve společnosti.
   • Zkreslování holocaustu posiluje antisemitismus a může podněcovat k násilí, které porušuje právo nebýt diskriminován, a dokonce i právo na život.
   • Rehabilitace pachatelů nebo opomenutí jejich zločinů během holocaustu narušuje základy spravedlnosti
   • Zkreslování holocaustu zasahuje do důstojnosti obětí a přeživších i do důstojnosti ostatních lidí, protože ohrožuje jejich právo na informace a vzdělání.
   • Právo na pravdu je často zmiňováno v souvislosti s hrubým porušováním lidských práv a humanitárního práva. Právo na pravdu znamená znát úplnou a kompletní pravdu o událostech, které se staly, o jejich konkrétních okolnostech a o tom, kdo se na nich podílel, včetně znalosti okolností, za nichž k porušení došlo, jakož i jejich důvodů. Zkreslování holocaustu může toto právo porušovat.

4. Po prezentacích skupin bude probíhat rozbor formou diskuse
   • Vnesla vám tato aktivita do života nějaké nové perspektivy
   • Přináší Vám tato aktivita nějaký nový poznatek
   • Jak můžeme optikou lidských práv lépe pochopit dopady zkreslování holocaustu

 2. část (45 minut) 

5. Účastníci jsou informováni, že pro hlubší analýzu souvislosti mezi zkreslováním holocaustu a lidskými právy bude v další části aktivity pozornost zúžena na jedno lidské právo, a to svobodu přesvědčení a projevu.

6. Lektor vysvětluje, že svoboda projevu je lidským právem, ale není právem absolutním. Může být zákonně omezena za specifických a omezených podmínek. Například snahy některých zemí prosazovat zkreslené narativy (přehazovat svou odpovědnost za holocaust na jiné země nebo skupiny lidí) a zároveň sankcionovat ty, kteří tvrdí opak, nejsou ospravedlnitelným omezováním svobody projevu. Ve skutečnosti se jedná o příklady zkreslování holocaustu. Omezování legitimního historického výzkumu, veřejných diskusí a akcí porušuje mezinárodní zásady pro svobodu projevu. Popírání holocaustu však nikoliv. Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že popírání holocaustu není chráněno Evropskou úmluvou o lidských právech. Zákony proti popírání holocaustu existují také v Izraeli a Ruské federaci. Některé soudy ve Spojených státech a ve Spojeném království na základě soudních rozhodnutí konstatovaly, že k holocaustu došlo. V různých zemích navíc existují různé zákony a předpisy týkající se nenávistných projevů, což znamená, že svoboda projevu může být za určitých podmínek omezena, a to i prostředky trestního práva. V některých kontextech může národní legislativa kriminalizovat popírání holocaustu, zatímco vládní instituce propagují nebo podporují jiné formy zkreslování holocaustu.
7. Poté lektor informuje účastníky, že si vyslechnou sérii výroků, které se týkají svobody projevu a zkreslování holocaustu. Účastníci budou muset zaujmout postoj podle toho, zda budou s výrokem souhlasit, nebo nesouhlasit. Pokud budou souhlasit, měli by se přesunout na stranu místnosti, kde je umístěn nápis „Souhlasím“. Pokud nesouhlasí, měli by se přesunout na stranu místnosti, kde je umístěn nápis „Nesouhlasím“. Lektor může také mezi oběma stranami vytvořit kontinuum a umožnit účastníkům, aby se postavili doprostřed.
8. Lektor výroky jeden po druhém přečte. Každý výrok je přečten dvakrát a poté, co účastníci zaujmou svá místa, jsou vyzváni, aby se ke svému stanovisku vyjádřili. Lektor vyzve obě strany k vyjádření, oběma stranám dává střídavě prostor. Po vyslechnutí názorů ostatních mohou účastníci změnit svůj postoj (pokud je argumenty, které slyší od druhé strany, přimějí svůj názor změnit). Pokud někdo změní svůj postoj, lektor ho vyzve, aby se vyjádřil, co ho přimělo změnit názor. V online prostředí lze vyjádření souhlasu/nesouhlasu nahradit nástroji, jako jsou ankety, nástroje Menti, Miro nebo dokonce tabulkami v excelu, v nichž účastníci přesouvají svá jména do jednotlivých buněk.
9. Níže uvedená tvrzení mají podnítit zamyšlení nad souvislostí mezi zkreslováním holocaustu a lidskými právy. Vyzdvihují důležitost vyjadřování nesouhlasu s respektem a kladou důraz na sílu argumentace. Na začátku aktivity není třeba zacházet do velkých podrobností, protože mnoho bodů by mělo vyplynout v průběhu diskuse. Prohlášení¹ :jsou následující:
   • Omezování svobody projevu a názorů nemůže bojovat proti zkreslování holocaustu, pouze si lidi znepřátelí
   • Proti zkreslování holocaustu lze bojovat předkládáním přesných a zdokumentovaných faktů o holocaustu
   • Zkreslování holocaustu je neuctivé, ale není škodlivé
   • Zkreslování holocaustu je v rozporu s právem na informace

10. Po prodiskutování všech výroků vyzve lektor účastníky ke shrnující diskusi, která bude vycházet z následujících otázek:
    • Překvapila vás míra souhlasu/nesouhlasu s výroky? Pokud ano, jak
    • Pokud jste během diskuse změnili svůj postoj, co vás k tomu vedlo
    • Co podle vašich zkušeností obvykle přiměje lidi, aby změnili svůj názor na dané téma
    • Jak může kultura úcty k lidské důstojnosti přispět ke snížení projevů zkreslování holocaustu

11. Lektor na závěr vyzve účastníky k dalšímu zamyšlení nad diskutovanými úvahami a nad tím, jak může konstruktivní nesouhlas podnítit další zkoumání a otevřít cestu k dialogu a respektující výměně názorů. Zapojení účastníků do těchto aktivit napomáhá k lepšímu pochopení vlastního názoru a nalezení argumentů na jeho podporu, stejně jako pochopení názorů ostatních lidí a jejich argumentů.

^{1 Prohlášení jsou využívána pro pedagogické účely s cílem podnítit úvahy a diskuse a představit účastníkům různé úhly pohledu; nepředstavují stanoviska organizací, které tento seminář podporují.}