2. Následky Zkreslování Holocaustu

Lidské bytosti jsou stvořeny tak, že ti, kdo drtí, nic necítí; to drcený člověk cítí, co se děje. Pokud se člověk nepostaví na stranu utlačovaných a necítí s nimi, nemůže je pochopit.

Simone Weil

Vzdělávací cíle 

• Zvýšit povědomí o způsobech šíření zkreslených informací o holocaustu v online i offline prostředí
• Projevit empatii k různým skupinám lidí zasažených zkreslováním holocaustu
• Rozpoznat hodnotu boje proti zkreslování holocaustu

Aktivity 

1. Kritická analýza zkreslování holocaustu
2. Následky zkreslování holocaustu
3. Další zdroje

Doporučení pro lektory 

Aktivity v této lekci jsou navrženy tak, aby účastníky zapojily do procesu kritické analýzy a reflexe důvodů, souvislostí a prostředků, které podporují zkreslování holocaustu, a aby jim umožnily pochopit dopady zkreslování holocaustu.

V roce 2022 zveřejnily Organizace spojených národů (OSN) a UNESCO zprávu ze studie o projevech spojených s holocaustem na sociálních sítích. Studie analyzovala zprávy zveřejněné na pěti platformách: Facebook, Instagram, Telegram, TikTok a Twitter, které historii holocaustu oslavovaly, zesměšňovaly nebo zkreslovaly. Pouze jedna z těchto pěti platforem není sledována (Telegram). Výsledky ukazují, že popírání a zkreslování holocaustu se vyskytovalo na všech platformách a často bylo doprovázeno rasismem, misogynií, homofobií a dalšími formami nesnášenlivosti. Údaje z této studie jsou použity v první aktivitě, jejímž cílem je zvýšit povědomí o rozšíření zkreslování holocaustu na sociálních sítích a podnítit úvahy o potřebě proti tomu zakročit.

Poté, co lektor představí přehled týkající se šíření popírání a zkreslování holocaustu na sociálních sítích, jsou účastníci vyzváni k analýze několika případových studií. Případové studie použité v této aktivitě jsou příklady zkreslování holocaustu, které holocaust buď zesměšňují, využívají ho ke komerčnímu prospěchu nebo nezodpovědně srovnávají se současnými událostmi bez ohledu na historická fakta a souvislosti, a to způsobem, který zlehčuje systematické vyvražďování židovského národa v Evropě nebo glorifikuje genocidu Romů.¹

Lektor by měl účastníkům vysvětlit, že srovnávání holocaustu s jinými tématy je snahou legitimní, musí být ovšem prováděno smysluplným způsobem. Což znamená, že používá odpovídající historické nástroje s cílem lépe pochopit podobnosti, koncepty a mechanismy, které vedly ke genocidě, a slouží k poučení z minulosti způsobem, který dává smysl v současném světě. Důvodem k obavám není smysluplné srovnávání, nýbrž vyvozování rovnocenných závěrů, které snižují význam a důležitost holocaustu, porušují lidskou důstojnost jeho obětí a přeživších nebo banalizují či zneužívají dějiny holocaustu pro politickou či ideologickou agendu.

OSN a UNESCO zjistily, že na sociálních sítích se vedle rasismu, homofobie, misogynie a xenofobie často objevuje i zkreslování holocaustu. Zkreslování holocaustu lze považovat za součást širšího vzorce radikální online kontrakultury. Tyto předsudky, postoje a ideologie pomáhají vysvětlit například to, proč se někteří holocaustu vysmívají, zesměšňují ho nebo ho oslavují. Nenávistné myšlenky, jako je homofobie a misogynie, antisemitismus podněcují. Židé jsou považováni za zdroj všech domnělých „problémů“ a „hrozeb“.²

S rozvojem umělé inteligence rostou i obavy, že zlovolní aktéři mohou k vytváření a šíření falešných příběhů o holocaustu, popírání a zkreslování historických faktů a propagaci nenávistných ideologií využívat nástroje poháněné umělou inteligencí. Algoritmy umělé inteligence by mohly šíření tohoto škodlivého obsahu zesílit a urychlit, čímž se obsah dostane k širokému publiku na různých platformách a ovlivní tak vnímání veřejnosti. Anonymní povaha online platforem může dále umožnit šíření takových zpráv téměř bez odpovědnosti. Hloubkové podvrhy generované umělou inteligencí by navíc mohly být použity k manipulaci s historickými záběry, což by mohlo vést k vymazání reality holocaustu nebo k zobrazení falešných událostí. Tato rizika podtrhují zásadní potřebu proaktivních opatření, včetně etických směrnic pro umělou inteligenci, moderování obsahu a vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti, aby bylo možné bojovat proti zkreslování holocaustu a antisemitismu v digitální oblasti a chránit přesnost historické paměti.

Ve druhé aktivitě se zaměříme na dopad zkreslení holocaustu na různé členy společnosti. Tato aktivita pomůže účastníkům pochopit, že zkreslování holocaustu má silný negativní dopad na lidi s různým původem a různými profesemi, což má následně dopad na celou společnost.

^{1 Glorifikace genocidy Romů je jen jednou z forem zkreslování pronásledování Romů. Komplexní přehled různých forem projevů zkreslování je uveden ve studii, kterou v roce 2022 publikoval Osvětimský institut pro prevenci genocidy a masových zvěrstev a Romský program při Centru Françoise-Xaviera Bagnouda pro zdraví a lidská práva na Harvardově univerzitě: https://www.hsph.harvard.edu/wp-content/uploads/sites/2464/2022/11/The-Roma-Holocaust Roma-Genocide-in-Southeastern-Europe-Report-1.pdf}

^{2 History under attack: Holocaust denial and distortion on social media (Historie v ohrožení: Popírání a zkreslování holocaustu na sociálních sítích) (2022), UN and UNESCO, p.53}