1. Projevy Zkreslování Holocaustu

Paměť má svůj vlastní jazyk, svou vlastní strukturu, svou vlastní tajnou melodii, svou vlastní archeologii a svá vlastní omezení; i ona může být zraněna, ukradena a zahanbena, ale je na nás, abychom ji zachránili a uchránili ji před tím, aby se stala lacinou, banální a sterilní. Pamatovat si znamená přiřadit všem snahám a aspiracím etický rozměr.

Elie Wiesel

Vzdělávací cíle:

• Prohloubení povědomí o nebezpečí zkreslování holocaustu a jeho dopadů na společnost
• Rozvoj znalostí a kritického chápání různých forem projevů zkreslování holocaustu

Aktivity

1. Porozumění významu zkreslování holocaustu
2. Klíčové projevy zkreslování holocaustu
3. Další zdroje

Doporučení pro lektory

Vzdělávací aktivity v této lekci přináší informace a podněcují přemýšlení a zájem o další informace o zkreslování holocaustu.

Nejprve jsou účastníci vyzváni ke zhlédnutí krátkého videa, kde je vysvětleno, co zkreslování holocaustu znamená, poté zhlédnou další video, které jim pomůže pochopit jeho dopady na osobní úrovni. Dopady zkreslování holocaustu na různé skupiny lidí a na společnost budou obecně diskutovány ve 2. lekci. Při diskusi rozebírající první video se není nutné zabývat všemi detaily, protože mnoho aspektů uvedených ve videu bude rozvedeno v dalších fázích semináře. Aktuálně je důležité se ujistit, že účastníci chápou význam pojmů „popírání holocaustu“ a „zkreslování holocaustu“ a ujistit se, že vědí, že tento seminář se bude věnovat „zkreslování holocaustu“, ačkoli se tyto dva termíny mnohdy vzájemně prolínají. V poslední části první aktivity se účastníci budou zabývat pracovní definicí popírání a zkreslování holocaustu. Může se stát, že někteří lidé ve skupině nebudou souhlasit s tím, že určité projevy jsou považovány za zkreslování holocaustu. V závislosti na časových možnostech a zdrojích, které má skupina k dispozici (povědomí o zkreslování a kritické chápání jednotlivých účastníků), mohou být konkrétní argumenty pro/proti zařazení tohoto projevu do kategorie (typu) zkreslování holocaustu řešeny během této aktivity nebo „uloženy v úložišti nápadů a myšlenek“ do momentu, kdy se na semináři budeme věnovat formám projevů zkreslování holocaustu.

Druhá aktivita této lekce vychází z následujících publikací:
Understanding Holocaust Distortion: Contexts, Influences and Examples, vydala IHRA v roce 2021.
History under attack: Holocaust denial and distortion on social media, vydala  UN and UNESCO v roce 2022.

Účastníci jsou vyzváni, aby se zamysleli nad konkrétními příklady projevů zkreslování holocaustu a aby vycházeli z konkrétních kategorií určených IHRA a UNESCO. Každá skupina obdrží k prostudování jednu nebo dvě kategorie. Lektor se však může rozhodnout, zda dá každé skupině k diskusi více nebo méně kategorií podle toho, jak velká bude skupina a kolik času bude mít k dispozici.

Typy zkreslování uvedené v rozdaných materiálech a s nimi související příklady, které budou účastníci během diskuse prezentovat, podporují antisemitismus a čerpají z antisemitských stereotypů a předsudků. Tuto informaci je třeba brát v potaz. Lektor by měl skupinu informovat, že tomuto aspektu se budou věnovat později, konkrétně ve 3. lekci.

Jeden z typů zkreslování holocaustu se výslovně zabývá Romy. Je tomu tak i u několika dalších kategorií, které se však nevztahují jen na Romy, ale zabývají se i dalšími skupinami obyvatelstva pronásledovaného během holocaustu. Vnitrostátní nebo mezivládní orgány doposud nevydaly žádné oficiální dokumenty, které by uznávaly, definovaly nebo sankcionovaly popírání a zkreslování genocidy Romů:  IHRA working definition of antigypsyism/anti-Roma discrimination. Praktiky „zkreslování nebo popírání pronásledování Romů nebo genocidy Romů“ a „oslavování genocidy Romů“ jsou nicméně zmíněny v rámci pracovní definice anticiganismu / antiromské diskriminace IHRA z roku 2020.

Na semináři se může stát, že někteří účastníci budou s vybranými tvrzeními souhlasit a nebudou je považovat za projevy zkreslování holocaustu. Pokud k tomu na semináři dojde, měl by lektor před svým vlastním vstupem nejprve dát prostor ostatním účastníkům, protože připomínky ze strany ostatních účastníků semináře (ze strany kolegů) mají na tyto účastníky větší vliv. Lektor se pak může přidat s dalšími pádnými argumenty, ovšem pouze za předpokladu, že již nebyly zmíněny ostatními účastníky semináře.TV této lekci mohou lektorům během přípravy na aktivity pomoci výše uvedené zprávy a zdroje, viz oddíl „Další zdroje“. Změnit něčí názor přímo na místě není vždy snadné, někdy to není ani možné. Lektor se tak musí rozhodnout, kolik času danému problému věnuje, nebude-li ve skupině jeden nebo více účastníků s některými aspekty souhlasit. Jednotlivé části semináře by se měly vzájemně doplňovat v uceleném procesu, který postupně povede k rozšiřování znalostí a změnám postojů.

Podle zásad participativního učení by měli mít účastníci na semináři pocit, že zde mohou svobodně vyjadřovat své názory. Měli by mít dojem, že se nacházejí na bezpečné půdě. Násilné či nenávistné komentáře by měly být zakázány. Zároveň je však nutné pečlivě zvážit, zda nesouhlasné názory zcela zatratit. Mohou být totiž zdrojem pro další vzdělávání a rozvoj. Empatická diskuse a následný rozbor podložené konkrétními fakty mohou mylné názory zvrátit. Více informací naleznete v Metodické příručce pro lektory.

Doporučení pro individuální studium nabízené v této lekci může lektor s účastníky sdílet. Dříve, než tak lektor učiní, by však tato doporučení měla být během přípravy semináře konzultována.

^{1 Seznam příkladů projevů zkreslování holocaustu je uveden v Příloze 1. Tato příloha je určena jako pomůcka pro lektory, nejedná se o materiál pro účastníky.}

^{2 Studie The Roma Holocaust/Roma Genocide Studie, kterou v roce 2022 zveřejnil Osvětimský institut pro prevenci genocidy a masových zvěrstev a Romský program při Centru pro zdraví a lidská práva Françoise-Xaviera Bagnouda na Harvardově univerzitě}