1. Projevy Zkreslování Holocaustu

 

Paměť má svůj vlastní jazyk, svou vlastní strukturu, svou vlastní tajnou melodii, svou vlastní archeologii a svá vlastní omezení; i ona může být zraněna, ukradena a zahanbena, ale je na nás, abychom ji zachránili a uchránili před tím, aby se stala lacinou, banální a sterilní. Pamatovat si znamená přiřadit všem snahám a aspiracím etický rozměr

Elie Wiesel

Vzdělávací cíle

• Prohloubení povědomí o nebezpečí zkreslování holocaustu a jeho dopadů na společnost.
• Rozvoj znalostí a kritického chápání různých forem projevů zkreslování holocaustu.

Aktivity

1. Pochopení zkreslování holocaustu
2. Klíčové projevy zkreslování holocaustu
3. Další zdroje

Doporučení pro lektory

Vzdělávací aktivity v této lekci podněcují přemýšlení a zájem o další informace o zkreslování holocaustu. Nejprve jsou účastníci vyzváni ke zhlédnutí krátkého videa, kde je vysvětleno, co zkreslování holocaustu znamená. Při diskusi nad tímto videem se není nutné zabývat všemi detaily, protože téma bude znovu řešeno ve druhé aktivitě této lekce. Aktuálně je důležité se ujistit, že účastníci chápou význam pojmů „popírání holocaustu“ a „zkreslování holocaustu“ a také, že vědí, že tento seminář se bude věnovat „zkreslování holocaustu“, ačkoli se tyto dva termíny mnohdy vzájemně prolínají. Poté se aktivita přesune k chápání dopadů zkreslování holocaustu na individuální úrovni, zatímco dopady zkreslování holocaustu na společenské úrovni budou diskutovány ve 3. lekci.
Druhá aktivita této lekce vychází z následujících publikací:

Understanding Holocaust Distortion: Contexts, Influences and Examples, (Chápání zkreslování holocaustu: Kontexty, vlivy a příklady) vydala IHRA roku 2021.
History under attack: Holocaust denial and distortion on social media (Historie v ohrožení: Popírání a zkreslování holocaustu na sociálních sítích), vydala OSN a UNESCO roku 2022.

Kategorie zkreslení uvedené v rozdaném materiálu a příklady s nimi spojené – prezentované ve videu a identifikované samotnými účastníky – podporují antisemitismus a čerpají z antisemitských stereotypů a předsudků. Tuto informaci je třeba brát v potaz. Lektor by měl skupinu informovat,že tomuto aspektu se budou věnovat později, konkrétně ve druhé lekci. Jedna z kategorií se výslovně zabývá genocidou Romů, ale několik kategorií se vztahuje na Romy i další skupiny obyvatel, které byly v letech 1933–1945 pronásledovány. Vnitrostátní nebo mezivládní orgány doposud nevydaly žádné oficiální dokumenty, které by uznávaly, definovaly nebo sankcionovaly popírání a zkreslování genocidy Romů.¹ Praktiky „zkreslování nebo popírání pronásledování Romů nebo genocidy Romů“ a „oslavování genocidy Romů“ jsou nicméně zmíněny v rámci pracovní definice IHRA pro anticiganismus/antiromskou diskriminaci.

Na semináři se může stát, že někteří účastníci budou s vybranými tvrzeními souhlasit a nebudou je považovat za projevy zkreslování holocaustu. Pokud k tomu na semináři dojde, měl by lektor před svým vlastním vstupem nejprve dát prostor ostatním účastníkům, protože připomínky ze strany ostatních účastníků semináře (ze strany kolegů) mají na tyto účastníky větší vliv. V návaznosti na danou situaci může pak lektor projevy zkreslování objasnit a poskytnout zdroje, které účastníkům pomohou lépe pochopit, proč jsou tato tvrzení ve skutečnosti projevem zkreslování holocaustu. V této lekci mohou lektorům během přípravy aktivit pomoci výše uvedené zprávy a zdroje, viz oddíl „Další literatura/odkazy.“ Změnit něčí názor přímo na místě není vždy snadné, někdy to není ani možné. Lektor se tak musí rozhodnout, kolik času danému problému věnuje, nebude-li ve skupině jeden nebo více účastníků s některými aspekty souhlasit. Lektor se také může rozhodnout, že si s účastníkem promluví individuálně nebo se k tématu vrátí později. Jednotlivé části vzdělávacího programu by se měly vzájemně doplňovat a přispět k rozšiřování znalostí a změnám postojů.

Podle zásad participativního učení by měli mít účastníci na semináři pocit, že zde mohou svobodně vyjadřovat své názory. Měli by mít dojem, že se nacházejí na bezpečné půdě. Násilné či nenávistné komentáře by měly být zakázány. Zároveň je však nutné pečlivě zvážit, zda nesouhlasné názory zcela zatratit. Mohou být totiž zdrojem pro další vzdělávání a rozvoj. Empatická diskuse a následný rozbor podložené konkrétními fakty mohou mylné názory zvrátit. Více informací naleznete v Metodické příručce pro lektory.

Doporučení pro individuální studium nabízené v této lekci může lektor s účastníky sdílet. Dříve, než tak lektor učiní, by však tato doporučení měla být během přípravy semináře konzultována.

^{1 Podle studie Romský holocaust/romská genocida v jihovýchodní Evropě – mezi zapomněním, uznáním a zkreslením, kterou v roce 2022 vydal Osvětimský institut pro prevenci genocidy a masových zvěrstev a Romský program při Centru pro zdraví a lidská práva Françoise-Xaviera Bagnouda na Harvardově univerzitě}